Rakouské císařství

Podkategorie

• 

  R.C. 1804-1867

  Název této podkategorie není úplně přesný, ale z historického pohledu jde o předchůdce Rakouska-Uherska, konkrétně tedy o Rakouské císařství.
  
  V této kategorii najdete nejen tolarovou (tzv. konvenční) měnu těchto panovníků:
  František I. Rakouský (1804-1835)
  Ferdinand I. Dobrotivý (1835-1848)
  František Josef I. (1848-1867)
  
  Mince jsou z období Rakouského císařství, tedy vydané v období 1804-1867 a jsou různých stupňů kvality.
  
  Ražené v mincovnách:
  A - Vídeň
  B - Kremnice (do roku 1867)
  C - Praha
  E - Královský Bělehrad (do roku 1867)
  G - Velká Baňa (Nagybánya)
  M - Milán
  V - Benátky (Venezia)
  
  Rakouské císařství byl poloúřední název užívaný v období od 11. srpna 1804 do 21. prosince 1867 pro souhrn dědičných zemí pod vládou rodu habsbursko-lotrinského (do porážky uherské revoluce v letech 1848/9 zahrnovalo pouze území původně náležející ke Svaté říši římské, po tomto datu pak i Uherské království).

• 

  R-U 1867-1891

  V této kategorii najdete tzv, zlatníkovu měnu panovníka:
  František Josef I. (1867-1891)
  
  Jde o mince nazývané rakousko-uherský Zlatý nebo také Forint, Florin či Gulden, kterým předcházela tzv. decimalizace měny a vytvoření nového systému:
  100 Krejcarů = 1 Florin a 1½ Florinu = 1 Spolkový tolar
  
  Mince jsou tedy z období Rakouska-Uherska, vydané v období 1867-1892 (tedy po plánovaném přidružení k Latinské měnové unii, ke kterému nakonec v roce 1870 nedošlo, což jednoduše řečeno napomohlo vzniku následné korunové měny) a jsou různých stupňů kvality.

  Ražené v mincovnách:
  A (nebo bez znaku mincovny) - Vídeň
  C - Praha
  GYF - Královský Bělehrad (od roku 1868)
  M - Milán
  V - Benátky (Venezia)
  KB - Kremnice (od roku 1868)
  NB - Velká Baňa (Nagybánya)
  
  Rakousko-Uhersko (německy Österreich-Ungarn), plným názvem Rakousko-uherská monarchie (německy Österreichisch-Ungarische Monarchie, maďarsky Osztrák-Magyar Monarchia), byl státní útvar, respektive reálná unie Království a zemí v Říšské radě zastoupených. Konkrétně Předlitavska (německy Cisleithanien, nepřesně Rakouska) a Zemí svaté Štěpánské koruny uherské nebo-li Zalitavska (německy Transleithanien, nepřesně Uherska), existující od 8. června 1867 do 31. října 1918. Toto soustátí vzniklo přeměnou Rakouského císařství (nástupníka Habsburské monarchie) na základě rakousko-uherského vyrovnání v únoru 1867. Monarchie byla rozpuštěna krátce po porážce v první světové válce.

• 

  R-U 1892-1918

  V této kategorii najdete tzv, korunovou měnu dvou panovníků:
  František Josef I. (1892-1916)
  Karel I. (1916-1918)
  
  Jde o mince po druhé měnové reformě, konkrétně tedy o Rakousko-uherskou Korunu (latinsky Corona, německy Krone, maďarsky Korona). Na rozdíl od předchozí stříbrné měny byla založena na zlatě. Jeden kilogram čistého zlata = 3.280 kusů korun, nicméně ze zlata o ryzosti 0.900 byly raženy pouze mince s nominální hodnotou 10, 20 a 100 Korun.

  
  Mince jsou tedy z období Rakouska-Uherska, vydané v období 1892-1918, ražené ve Vídni a Kremnici, a jsou různých stupňů kvality.
  
  Rakousko-Uhersko (německy Österreich-Ungarn), plným názvem Rakousko-uherská monarchie (německy Österreichisch-Ungarische Monarchie, maďarsky Osztrák-Magyar Monarchia), byl státní útvar, respektive reálná unie Království a zemí v Říšské radě zastoupených. Konkrétně Předlitavska (německy Cisleithanien, nepřesně Rakouska) a Zemí svaté Štěpánské koruny uherské nebo-li Zalitavska (německy Transleithanien, nepřesně Uherska), existující od 8. června 1867 do 31. října 1918. Toto soustátí vzniklo přeměnou Rakouského císařství (nástupníka Habsburské monarchie) na základě rakousko-uherského vyrovnání v únoru 1867. Monarchie byla rozpuštěna krátce po porážce v první světové válce.